Keltové bývají některými badateli řazeni mezi trampy, nicméně modernější práce je zařazují mimo hlavní trampstvo vzhledem k jejich řídkému výskytu v divočině a absenci stylových oblečků mimo hlavní svátky. Po většinu roku bývají latentní, zvýšený výskyt lze zaznamenat jen při případných letních táborech, folkových koncertech, PostHipíckých srazech a především na Beltanskou noc (30.4-1.5.), kdy se sjedou na nějakou významnou zříceninu, kde v libovolném pořadí vztyčují menhiry, účastní se bohatého programu, libují si ve svém keltství, chlastají, zaplatí přemrštěné vstupné a odjedou zase domů. Jde o zjevy obvykle neškodné (pokud zrovna nejsou ožralí medovinou nebo neběhají po lese s detektorem kovů) a obvykle dokonce i sympatické, což může být dáno i tím, že podíl něžného pohlaví je u nich vyšší, než u jiných podobných odrůd městského obyvatelstva.