Lampa, první hvězda a jarní večer. Plzeň-hlavní nádraží

Venku už je možné chodit bez bundy a spát v lesích, jen občas přijdou ještě přízemní mrazíky. Koleje večerního nádraží se lesknou a zbývá jen nasednout do vlaku a vydat se na cestu. Na východ směrem ku Praze, na Rokycanský Žďár, do křivoklátských lesů, s přesednutím ve Zdicích na Brdy, mezi bílé skály Krasu. Na sever do neprobádaných lesů Manětínska a dlouhého údolí Střely nebo až někam k Ohři. Na západ, podél Mže na místa starých táborů a dlouhých putování Českým lesem. Na jih, kde za Přešticemi začínají u vodního hradu Švihova špičaté vrchy šumavského předhůří, na jejichž vzdálenější straně už teče letní řeka Otava.

(ZPĚT)