Žižkovské zákoutí u Vystřelenýho voka

Ve slepé uličce u jednoho z vyhlášených žižkovských podniků hlídá bezhlavý strážce bránu do skrytého světa zašlých dvorků, městské divočiny při železniční trati a betonových vstupů do vrchu Vítkova. Tudy někudy vstoupí odvážná duše na kilometry cest, které slouží ptákům i drobné zvěři v pohybu do centra města, mezi zaslepená okna a vysoká schodiště občas spatřená z vlaků, do světa vyrvaných magnetofonových pásek, oprýskaného grafitti, igelitových pytlíků v neprostupném křoví, ztracených nádraží. 

(ZPĚT)