Štola na Damnoni
(Kréta 2001)

Tak tohle sice není to největší, nejspletitější ani nejpozoruhodnější podzemí, ale zato jedno z mála, které snad můžu hodit na web bez obav, že bych ho nějak ohrozil. Celý ten div se sestává z několika krasových útvarů, jedné (při troše snahy mohou být i dvě) štoly a dvou velkých převislých polokomor. Leží na Krétě u městečka Plakias, asi 30 km J od Réthimnonu. Byl jsem tam tenkrát s rodinou, většinu času jsme se váleli u moře nebo jezdili po památkách. Kréta je z velké části vytvořená z vápence (vlastně jsem si ani ničeho jiného než vápence nevšim) a na řadě míst je možné pozorovat krasové útvary - od nevelkých blboděr a oderodovaných krápníků až po celkem velké a bohatě vyzdobené jeskyně, z nichž řada měla nebo ještě má nějaký ten kultovní význam. V jeskyni na hoře Ída se prý dokonce kdysi narodil Zeus, nicméně není uplně jasné, která jeskyně je tím míněna - může to být ještě jeskyně Diktéon na planině Lasithi.

Vzhledem k tomu, že jsem tam byl s rodinou a bez vybavení, musel jsem se na ně, co se týče programu většinou vázat a na nějaké díry pochopitelně většinou neměli náladu.Ostatně, i tak je na Krétě dost míst, kam se člověk může vydat a nemusí to být zrovna podzemí.Když jsem si ale jednou všiml dvou podivných antropogenních útvarů na mysu Damnoni nedaleko pláže u Plakiasu, kde jsme většinu dovolené trávili a pak na mapě okolí v recepci hotelu našel na onom místě nápis "Tunnel", pochopitelně jsem se tam zašel podívat.

Ze slečny v recepci jsem vydoloval, že je tam "tunnel" a že se tam těžilo asi "coal", což jsem jí sice moc nevěřil, ale zašel jsem do obchodu, koupil baterku (mimochodem, dobře mi slouží doteď) a kolem nudistů odkráčel ke skalám. Hned na kraji pláže se černalo několik krasových jeskyň, pěkně vysokých, ale asi jen 10m dlouhých.

Za nimi stačilo přelézt rozpadlý drátěný plot a pokračovat po cestě, která brzy končila u ústí štoly. 

Projít jí bylo dílem okamžiku, vedla asi 30m rovně v útesu a poté se otevírala do polokomorovitého lomu, hledícího do moře

Po etáži bylo možné projít do jejího asi 10m dlouhého pokračování, které končilo na hraně další, větší komory.

Co se tu těžilo mi není jasné, podle zachovalých zbytků staveb u vody se toho zřejmě většina nakládala rovnou na lodě.Vápenec? Že by zrovna tady byl tak kvalitní, aby to stálo za to? Nebo přeci jen uhlí? Ve vápenci? Čert ví, tak se v tom nevyznám a vrstvy, které vypadaly zajímavěji byly bohužel bez lana mimo dosah, takže vzorky se nekonaly.

No, a to je všechno.Jak říkám, není to velká štola. Ale zajímavá alespoň trochu ano.

Toť vše.