Zákoutí Českého krasu v Praze

Místo úvodu snad pár slov z jednoho článku ze Spelea 8:

Kde leží jezerní kotlina a jeskyně Saturn?

Starý Jestřáb Jaroslav Foglar byl mnohokrát za svůj dlouhý život tázán, kde leží místa, která popisuje ve svých románech. Nikdy to neprozradil, jen neopomenul podotknout, že mají skutečnou předlohu. Foglarova místa mají několik společných rysů - leží blízko města, vlastně na okraji periferie, jsou skalnatá, někdy mají jezírko, jindy štolu či jeskyni. Když vyslechnete staré trampy a trochu se nad tím zamyslíte, napadne vás asi jediné možné vysvětlení - J.Foglar popisuje opuštěné lomy v místech, kde se Český kras dotýká Prahy.(...)

Prokopské údolí 

Asi nejznámější ze všech krasových údolí v Praze a oblíbený cíl výletů Pražáků všeho druhu a zrna. Je tu možné najít celou řadu pěkných vápencových lomů (jeden s jezírkem) (a jiný zase s...ale to je asi tajný), dva železniční viadukty, spoustu zkamenělin, jeskyně, jednu štolu a hradiště. Prochází tudy také železniční trať na Rudnou a Beroun a trať na Hostivice řečená "Český Semmering". Bývala tu i jeskyně sv.Prokopa a kostelík, ale jeskyni odtěžili a kostelík odstřelili, aby přes něj nemohl štvavý kapitalista zaměřit...ale to je asi tajný.

V Prokopském údolí odrazy bílých skal
přelétl netopýr po starém nebi
Měsíc se narodil dnes naposledy
v Prokopském údolí odrazy bílých skal

- Majerovy Brzdové Tabulky, První tma -

Dalejské údolí

Svým způsobem pokračování Prokopského údolí dál nahoru, směrem k Řeporyjím. Je tu trochu méně rušno, ty nejzajímavější části jsou kolem komplexu lomů na Požárech. Zatímco uprostřed Požárů se ještě těží, východní a západní část lomů je opuštěná a velice zajímavá. Jsou tu štoly a tunely, zastrčená zákoutí, rozpadlé budovy, ve kterých se prohánějí těžce ozbrojení paintballisti, zbytky kolejí a geologicky pozoruhodné skály. Také se tu natáčela vontská bitva s pytlíky s vápnem a popelem ze "Záhady hlavolamu".

Chuchle

Asi nejmenší z krasových údolí v Praze skrývá památnou starou vápenku, dolomitový důl (bohužel nepřístupný - skladiště trhavin) a několik pěkných skalních útvarů. Nad dolomitovým dolem je dnes velká rekultivovaná skládka (takový kopec, porostlý opravdu strašlivým trním), dřív tu ale byla rozrytá krajina, která prý silně zapůsobila na výše zmíněného Jaroslava Foglara a otiskla se v některých jeho knihách.

Na levém břehu Vltavy vrány létaly
na levé bráně slávy skály stály
na pravé havrani
v hluboké noci kříže Kristů zářily
závodní koně v stáji stále stáli
ze spaní mluvili

- Majerovy brzdové tabulky, Chuchle -

Radotínské údolí

Úplný kraj Prahy...i tady jsou pěkné skály, ale pořád se tu těží a navíc tu pracuje velká vápenka. Ale až těžba skončí, bude to tu velice zajímavé.Navíc je zde k nalezení řada přírodních jeskyní a lesních zákoutí. Ze všech krasových údolí v Praze je tohle (alespoň ve své horní části) asi to nejvenkovštější.

Braník

Nejzazší výběžek vápenců sahá až za Vltavu, do Braníka a Podolí, kde o sobě dává vědět výraznou Branickou skálou a skalami v bývalém lomu u dnešního plaveckého stadionu. I tyhle kouty stojí za návštěvu a ani se přitom člověk moc neopotí, koneckonců, je to už plně ve městě. Dřív se tu těžil vápenec, jezdily sem pražské rodinky na picnic a v jedné ze skal byla za války nevelká podzemní továrna.