2016–2022:
Vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea
Administrativní práce mě nikdy až tolik nebavila, ale na téhle úrovni pořád zůstávala zajímavá. Navíc zaměstnání v hierarchické instituci přinášelo řadu inspirací pro online mikropovídky série Přiznání iluminátů, které pak vyšly i knižně. Zase jsem toho ale nechal s nástupem na rodičovskou dovolenou.
2016–2019: Spolupráce na GAČR č. 16–15962S Tramping v českých zemích v letech 1918 až 1989: subkultura v interakci se státem a společností, FF UK.
Z různých projektů, na kterých jsem se podílel, bych vypíchl zejména tuhle spolupráci pěti Janů, kdy jsme se pokusili zmapovat vývoj a proměny postavení trampingu. Skvělá příležitost poznat do hloubky různé podivné zákruty dějin pronároda zalomených palců a objevovat pestrost českých archivů.
2014 až dodnes: Členství v T. O. Tuláci podzemí
Můj vztah k trampingu se vyvíjel postupně. Odmala jsem byl zvyklý díky oddílové průpravě jezdit třeba na vodu nebo přespávat v lese. Když jsem trochu odrostl, začal jsem se víc takhle někam vydávat sám, zejména za archeologickými památkami a do podzemí. Při té příležitosti už jsem občas narazil na nějaké ty trampy. Získal mezi nimi kamarády (jeskyňářské a trampské prostředí se dost prolínají) a občas jsem s nimi zajel na nějakou akci, ale nikdy jsem nebyl vysloveně ortodoxní - namísto kompaktně sbalené usárny jsem třeba tahal kletr se stativem, blembákem a Magnolou. Přirozeně jsem se ale k trampingu přibližoval, nejprve v muzeu v Jílovém, které má trampské sbírky, dále přes Národní muzeum, kde jsem od Petra Janečka převzal správu nově vzniklého trampského fondu, a nakonec přes moji ženu Ivu řečenou Kawi. Když bylo jasné, že je to s námi vážné, vstoupil jsem do "její" osady Tuláci podzemí. Není nás moc, nevídáme se tak často a nemáme ani stálý flek, ale všechno, co děláme, děláme rádi.
2012 až dodnes: Etnolog – kurátor v Národním muzeu, Etnografickém oddělení
Práce ve staroslavném muzeu, zejména jeho pobočce v sadech Kinských. Kromě almar, seker a čtyřkoláků dostávám na starost i fond trampingu. Zabývám se nadále i pověstmi, ať už těmi současnými nebo staršími, a ledasčím dalším, co připluje s pěnou dní. Taky jsem se začátkem tohohle období konečně oženil a tak vůbec.
2008 až dodnes: Členství v České speleologické společnosti, ZO 1-02 Tetín
Podzemí, zejména to historické, mě zajímalo už někdy od roku 1999, jednotlivá místa jsem ale navštěvoval spíš nadivoko. V roce 2006 jsem začal jezdit s tetínskými jeskyňáři na expedice do slovinského Krasu a o pár let později se stal členem jejich slovutné skupiny. Od té doby moje speleologická aktivita paradoxně trochu poklesla, ale pořád občas různě přiložím ruku k dílu.
2008–2016: Studium etnologie na FF UK v Praze, zakončeno titulem Ph.D.
Dlouhá, ale zajímavá příprava dizertace o tom, jak se v pověstech odráží náš vztah k opuštěným místům a archeologickým památkám. Začínám se víc věnovat výzkumu trampingu, až jsem nakonec přijat do T. O. Tuláci podzemí. Přispívám častěji do Trapsavce, jeskyňářský folklor i okouní humory destiluji do Temných iluminátů.
2008–2012: Etnolog – kurátor v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy.
První muzejní zaměstnání, mám na starosti sbírku kafemlýnků a poznávám chod menšího muzea ve velmi zajímavém kraji starých dolů i prvních trampských osad.
2002–2008: Studium etnologie na FF UK v Praze, zakončeno titulem Mgr.
Souběžně s plzeňskou archeologií jsem se v Praze přihlásil na etnologii, zajímají mě zejména pověsti. Hodně se soustředím na lomy Amerika, jejichž lidskému rozměru, zejména trampům a Hagenovi, věnuji i postupovou práci. Vychází Polomené světy, románová prvotina, a od té doby už se mě Michael Bronec a jeho nakladatelství Straky na vrbě nezbaví. Setkávání LESa. Ku příležitosti diplomky se vracím k tábornickým oddílům svého mladšího mládí.
2002–2004: Studium archeologie na ZČU v Plzni, zakončeno titulem Mgr.
Diplomka o pravěku na Křivoklátsku a Rakovnicku zahrnuje hodně objíždění míst a dohledávání starých zpráv, což mě baví. Poznávám líp bývalé vojenské prostory, různé montanistické spolky a osobnosti. Začínám občas psát nějaké ty popularizační články.
1999–2002: Studium archeologie na ZČU v Plzni, zakončeno titulem Bc.
Silný ročník pod bedlivým dohledem Evžena Neustupného. Výpravy lesů, ale hlavně taky do podzemí – Ameriky, Bílý kůň, Močálka a další. Prvních pár povídek zaslaných do soutěží. Z popela Průvodce povstává Okoun. Bakalářku píšu o zvířecí symbolice v evropském pravěku.
1995–1999: Gymnázium Jana Nerudy.
Kulhánek, Pratchett, Holdstock, ale i pověsti staré Šumavy. Star Trek, Magic: The Gathering. Sešit na sny a na povídky snové povahy. Fragmenty Jiných stezek. Záblesky internetových komunit.
1981: Narozen v Praze
Malá Strana. Sdílená vyprávění o fantastických činech učitelek ze ZŠ Josefská. Tábory a výpravy do skal a lesů. Rajón vyznačený propiskou na mapě Města. Návštěvy knihkupectví U Jednorožce. Opakovaná vyptávání se, kdy už vyjde ten Silmarillion v jiném knihkupectví na rohu Mostecké. Sdílení počítačových her mezi spolužáky na disketách.