Seznam není vyčerpávající, vynechávám různé drobné zprávy a uvádím zde přednostně články, které jsou dostupné v pdf odpovídajím citovanému tištěnému vydání. Texty, od nichž pdf nemám, jsou zmíněny jenom pokud tvoří součást nějaké již zastoupené série nebo jsou jinak podstatné.
Články na Trampském magazínu. Různé texty od roku 2013, převážně jde o medailonky všelijakých oblastí, zprávy o výstavách s trampskou tematikou a další.
Bolyuk, O. – Pohunek, J. 2022: Religious Objects in František Řehoř’s Ethnographic Collection: An Analysis of Wooden Works of the Byzantine Rite, in: Národopisný věstník 81 (2022/2), s. 75–92 Třetí ze série článků o sbírce Františka Řehoře a jejím významu. Hlavním autorem je Oleh Boljuk, kterému jsem dodával údaje o sbírkových předmětech. Řeší se tu dřevěná umělecká díla užívaná v církevním kontextu. Oleh o tomto typu artefaktů ve stejném roce publikoval i svou obsáhlou a detailně provedenou doktorskou monografii, která téma pojímala šířeji.
Fedorchuk, O. – Pohunek, J. – Tauberová, M. 2022: Ukrainian Beaded Artwork in the František Řehoř Collection: the Scientific and Artistic Value, in: Český lid 109 (2022/3), s. 351–371 Druhý z řehořovských článků o lidové kultuře západní Ukrajiny, pojednává o využití korálků v tradičním oděvu a na jeho doplňcích. Hlavní autorkou je Olena Fedorčuk, s Monikou Tauberovou jsme ji spíše zprostředkovávali informace ze sbírek Národního muzea.
Fedorchuk, O. – Bolyuk, O. – Pohunek, J. – Valášková, N. 2020: Lidová kultura Ukrajinců rakousko-uherské monarchie v etnografické sbírce Františka Řehoře z 80. a 90. let 19. století, in: Český lid 107 (1/2020), s. 71–92 V roce 2017 se nám do muzea ozval ukrajinský etnolog Oleh Boljuk, že by měl s kolegy zájem spolupracovat na vyhodnocení fondu sběratele Františka Řehoře, který na konci 19. století prováděl unikátně pečlivý výzkum zejména v Haliči. Postupně se z toho vyvinula plodná spolupráce prospěšná oběma stranám. Ze začátku trochu opomíjené téma zachování ukrajinského kulturního dědictví, se kterým bylo potřeba překonávat různé administrativní překážky, se postupem času stalo bohužel mnohem aktuálnějším.
Pohunek, J. 2019: Fabián, víly a čučkové: nadpřirozené bytosti a trampská próza, in: Literární archiv, č. 51, s. 58–76 Text do pravidelného sborníku Památníku národního písemnictví, který byl tematicky zaměřený na "les". Shrnuje používání fantastických a folklorních motivů v trampské literární tvorbě, zejména jejich souvislost s rozmachem české literární fantastiky obecně a charakteristické postavy.
Pohunek, J. 2018: Jestřáb na podivné stopě. Folklorní, mysteriózní a záhadologické motivy v životě a díle Jaroslav Foglara, in: Studia ethnologica pragensia 2/2018, s. 54–74 V díle Jaroslava Foglara mne vždycky, stejně jako mnoho jiných čtenářů, fascinovala jeho práce s tajemnem. Foglar byl poměrně skepticky založený člověk, ale dokázal si užít strašidelné příběhy a aplikovat je jak ve svém díle, tak i třeba při přípravě táborových programů. Tady jsem zkoušel dohledat možný původ a osudy některých známých motivů, jako byly třeba Zelená příšera, Široko nebo nebohý chlapec Fred, který byl čímsi odnesen do temnot.
Pohunek, J. 2018: Trampské osady v kontextu neformální architektury, in: Český lid 105 (4/2018), s. 397–421 Pokus o celkový popis architektonických podob trampských campů a osad. Článek se zabývá i jejich vztahem k okolnímu prostředí a různou mírou uznání, které se jim dostává ze strany většinové společnosti. Obecnější a teoretické pasáže jsou doplněny sondou do oblasti brdských Hřebenů.
Pohunek, J. 2017: Otázky a úskalí muzejní dokumentace současného trampského hnutí, in: Acta Musei Nationalis Pragae – Historia 71 (3-4), s. 31-40 Ke vzniku tohohle článku vedly zkušenosti s dokumentací různých podob trampingu a správa souvisejícího sbírkového fondu v Národním muzeu. Věnuje se různým praktickým, teoretickým, metodologickým a etickým otázkám. Snažil jsem se ale, aby to bylo čitelné i pro širší publikum a použitelné třeba pro studenty nebo regionální muzejníky.
Pohunek, J. 2017: Rozhovor se slovenským etnologem Arne Mannem, in: Studia Ethnologica Pragensia 2/2017, s. 265-270 Čtvrtým a posledním doplňujícím textem k trampskému číslu časopisu Studia Ethnologica Pragensia byl rozhovor s Arne Mannem, který se v Československu jako jeden z prvních věnoval etnologickému výzkumu trampingu. Dotkli jsme se i následné pozornosti StB a jeho další činnosti, zejména etnografie Romů.
Pohunek, J. 2017: Trampské kroniky a cancáky ve sbírkách Etnografického oddělení Národního muzea, in: Studia Ethnologica Pragensia 2/2017, s. 215-224 Třetím z doprovodných textů pro SEP 2/2017 bylo představení jednotlivých unikátních písemných pramenů, trampských kronik a cancáků, ve fondu trampingu Etnografického oddělení Národního muzea. Text pochopitelně popisuje stav v době publikace, od té doby zase nějaké nové kroniky přibyly.
Pohunek, J. 2017: Výběrová komentovaná bibliografie literatury k tématu trampingu, in: Studia Ethnologica Pragensia 2/2017, s. 202-211 Další z článků pro níže zmíněný SEP 2/2017. Součást doplňujících textů, které poskytovaly čtenáři vodítko k orientaci v tématu etnologického výzkumu trampingu. V tomto případě stručné zhodnocení tehdy dostupné literatury.
Kupka, J. – Pohunek, J. 2017: Krajina po těžbě břidlice očima trampů a táborníků aneb o brownfieldech jinak (Nízký Jeseník), in: Studia Ethnologica Pragensia 2/2017, s. 134-145 V roce 2017 vyšlo v dnes již bohužel ukončeném periodiku Studia Ethnologica Pragensia číslo věnované tematice trampingu. Spolupracoval jsem na jeho přípravě a spolu s Jiřím Kupkou jsme do něj také přispěli článkem o trampském životě bývalých břidlicových dolů na severní Moravě a ve Slezsku, včetně jejich pověstí a hagenovatého ducha řečeného Honbeš.
Pohunková, I. – Pohunek, J. 2015: Za starými mezníky Roverských skal, in: Ekolist.cz, https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/za-starymi-mezniky-roverskych-skal [online] Krátký článek mojí manželky Kawi o drobných historických geodetických památkách v pískovcích, který vychází z její bakalářky a o který požádali z Ekolistu. Pomáhal jsem trochu se slohem a taky držel pruhovanou lať při focení.
Pohunek, J. 2015: Trampové a takytrampové, in: Dějiny a současnost 9/2015, s. 22-24 Protože trampské číslo ĎaSu z roku 2013 bylo poměrně úspěšné, vrátili jsme se s ostatními Jany na jeho stránky o dva roky později. Přispěl jsem popularizačním textem o fenoménu "takytrampa" neboli "kovbojíčka" a o tom, jak se trampové jeho prostřednictvím snažili před zbytkem společnosti distancovat od nežádoucích zjevů ve svém okolí. Finální pdf bohužel nemám.
Pohunek, J. 2015: Problémy muzejní prezentace všedního života na venkově, in: Východočeské listy historické 34/2015, s. 71-77 V letech 2014 až 2018 byla v Letohrádku Kinských výstava zvaná Venkov, která vyprávěla o životě lidí v malých obcích od 19 do 1. poloviny 20. století. Šlo o součást výstavního cyklu Peníze zaměřeného na různé podoby hospodářství, Národní muzeum tehdy dělalo takové výstavní projekty spojující tematicky více budov. Výstava byla hodně otevřená, nechávali jsme lidi pohybovat se mezi vybranými sbírkovými předměty uvnitř stylizované chalupy a přilehlého dvora s co nejmenším možným množstvím vitrín a jiných zábran. Tenhle článek je papírovou verzí příspěvku na jedné historické konferenci, který shrnoval naše zkušenosti.
Pohunek, J. 2015: Modely lidové architektury z Národopisné výstavy českoslovanské v sbírkách etnografického oddělení Národního muzea, in: Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie, sv. 69, č. 3-4, s. 21-27 Přehled modelů ve sbírkách Národního muzea, které pocházejí z Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. Jde o text spíše katalogové povahy, který upřesňuje některé dříve publikované seznamy a diskutuje možnosti určení původu jednotlivých předmětů.
Pohunek, J. 2015: Zóna odcizení. Mentální obraz postindustriální krajiny?, in: Historická sociologie 1/2015, s. 123-128 Esej o literárním a folklorním motivu Zóny neboli Pásma, nejen u Strugackých. Stručná rozcvička některých úvah při psaní dizertace.
Malý, I. - Pohunek, J. 2014: Kostelík sv. Michala v Kinského zahradě a idea československého muzea v přírodě, in: Dějiny a současnost 4/2014, s. 38-40 Článek o transferu dřevěného kostelíka z Medvedevců do Kinského zahrady v roce 1929 a dobovém kontextu téhle akce, spolupráce s kolegou z Oddělení novodobých českých dějin NM. Krátký popularizační text psaný pro Dějiny a současnost.
Pohunek, J. - Janeček, P. 2013: Potlach, cancák, usárna. tramping pohledem etnologie, in: Dějiny a současnost 4/2013, s. 18-21 Kromě článku o trampech v krajině vyšlo ve stejném čísle ĎaSu i pojednání o tom, jaké jsou hlavní rysy trampingu z hlediska etnologie. Připravovali jsme to s Petrem Janečkem, se kterým jsem tehdy pracoval v Národním muzeu, kde spočíval tehdy ještě převážně nezpracovaný fond trampingu od spolku Naše muzeum.
Pohunek, J. - Špringl, J. 2013: Až zabloudíš v ten kraj... Krajinou českého trampingu, in: Dějiny a současnost 4/2013, s. 15-17 Popularizační článek v prvním "trampském" čísle Dějin a současnosti, které vzniklo v souvislosti s přípravou grantu zaměřeného na studium dějin trampingu. S Honzou Špringlem jsme se stručně podívali na to, jak trampové obývali svou "divočinu" a jaký měla mezi nimi význam. Finální pdf bohužel nemám.
Pohunek, J. 2011: Konflikty českého trampingu, in: Historická sociologie 2/2011, s. 95-106 Článek o střetech trampů s většinovou společností a také o tom, jak se v nich odrážely různé obecné vlastnosti trampského hnutí. Psáno na vyžádání doc. Šalandy.
Pohunek, J. 2011: A Century of Czech tramping, in: Folklorica. Journal of the Slavic and East European Folklore Association XVI, s. 19-41 Základní představení historie trampingu tematiky v americkém folkloristickém časopise.
Pohunek, J. 2010: Specifika trampské pověsti, in: Národopisný věstník XXVII (69) - 2010/1-2, s. 33-55 Hagen není jediný, tenhle článek je taková sonda do toho, co se povídá mezi trampy. Někdy vážně, jindy z recese.
Pohunek, J. - Pokorný, R. 2010: Říčky (Alma) a Čertův Důl (Srázný) – dvě opomíjené lokality historické těžby v Orlických horách, in: Acta Musei richnoviensis Sect. natur. 17(1)/2010, s.1-9 Richard Pokorný napsal přehled historické hornické činnosti v Orlických horách, ale já jsem z terénu znal přesnější umístění jednoho dolu a taky jsem našel dosud nepopsanou vápencovou dobývku s drobným krasověním. Psali jsme si o tom, až jsme to sepsali.
Pohunek, J. 2008. Tábornická hnutí mládeže jako subkultura, in: Tomandl, M. (Ed.) Manuscripta ethnologica, s. 110-115 Stručné rozjímání nad subkulturními rysy oddílů skautského typu. Původně šlo o nějaký referát, později vyžádaný do studentského sborníku na FF UK. Ve finální verzi mne poněkud překvapily neohlášené editorské úpravy včetně nějakých těch nových vět. Smysl to vysloveně nemění, ale bylo to nežádoucí. Možná bych skoro měl uvádět Tomandla jako spoluautora...
Pohunek, J. 2007: Lomy Amerika – etnografie Země nikoho, in: Český kras XXXIII, s. 44-55 Historie převážně neoficiálního navštěvování lomů Amerika po ukončení těžby. Pověsti, místní jména, spory. Shrnutí studentského výzkumu.